Camp ve Francii

Uběhl už týden od konce exchange ve Franci. Tématem celého projektu byly graffiti a Hip Hop. Musím přiznat, že ani jeden z nás Karviňáků, s tím neměl žádné zkušenosti. Z Karviné jsem odjížděla já - Pavla Klapsiová a Jennys - Jana Schnattingerová (absolventka OA). V Olomouci k nám přistoupil Janin kámoš Jan Szturc alias Hanz (student fyzioterapie). Nakonec se k nám v Praze přidal Petr Stejskal (student University of New York) a mohli jsme, již kompletní, odjet do Francie. Cesta autobusem byla takovou menší životní zkouškou, jelikož klimatizace moc nefungovala a vzadu u motoru toho člověk moc nenaspal, ale dost těch stížností. Okolo půl třetí ráno jsme dojeli do Metz, vyčerpaní a zároveň zvědaví. Na nádraží nás vyzvedl Brunel a Zoran. Nejprve se jim nedařilo najít cestu, v tu chvíli jsme nevěděli jestli je to vtip a nebo tam opravdu nemůžou trefit. :) Na místě už všichni spali, a tak nás nabádali abychom byli potichu, ale zároveň s ostatním třásli jestli dobře spí..Ukázalo se, že s nimi rozhodně nuda nebude. První den byl tak trochu seznamovací a nebylo vůbec jednoduché zapamatovat si všechna ta jména. Navíc jsme si vyrobili obálky, do kterých nám kdokoliv mohl zanechat vzkaz. Vyžíval se v tom obzvlášť Brunel, který měl bujnou fantazii a začal si na nás vymýšlet nejrůznější mise. Jennys třeba nesměla 6 hodin ani promluvit, Petr se dokonce musel převléct za holku a já jsem dostala za úkol být dvojčetem Lotyšky Katríny. Nakonec, ale tyto mise začaly být nereálné, takže Brunelovi další vedoucí Natalja a Fany poradily, aby už další radši nevymýšlel. Obtížné pro organizátory bylo, že ve stejný termín se konaly dvě výměny. My jsme byli ve vesnici Rabas a druhá skupina pobývala ve Vigy. Okolo nás byl pouze les a o pár kilometrů dál nějaké ty domky.

Na naší exchange byli Estonci, Italové, Maďaři a Lotyši. Do Vigy se sjeli lidé rovněž z Estonska, Francie, Maďarska, Rumunska a Řecka, ale téma bylo jiné. Jak už jsem se zmínila našimi vedoucími byli Brunel (Belgie), Natalja (Makedonie), Fany (Maďarsko), Zoran (Makedonie) a vařila nám Sněžana (Makedonie). Proto se zavedla výpomoc v kuchyni, protože sama by pro téměř 40 lidí vařit a pomývat nádobí nestíhala. Moc jsme si užili mezinárodní večeři, kde každá země představila svá typická jídla, alko i nealko. Ostatní si pořádně vypálili pusu na naší slivovici, protože ze všech alko nápojů byla nejsilnější a ti, kdo ji zkoušeli vypít jako vodu byli tak trochu vyvedeni z míry. :D Italové pro nás dokonce jednou uvařili sami večeři, která se jim vskutku povedla.
Taky jsem si užili výlet do Metz, který se konal hned druhý den. Měli jsme rozchod, takže jsme se mohli projit po městě a prohlednout si největší katedrálu v Evropě. Každý den byl pro nás přípraven program. Pravidelně jsme se scházeli ráno (evalution) a večer (reflection), kdy jsme měli napsat, co jsme se naučili a co se nám na předchozím dni líbilo nejvíc nebo naopak nejmíň. Večery probíhaly v duchu poznávání ostatních zemí, kdy si každý stát přichystal svou prezentaci. Po prezentacích přišel nejlepší bod dne, kdy jsme měli volno a mohli se bavit „po svém“. To, ale vůbec neznamená, že jsme se přes den nudili. Přes graffiti tam byl jeden profesionál Francouz jménem Cedric. Nejdřív ze všeho jsme si museli vytvořit svou vlastní abecedu, z které se pak vybírali znaky na náš společný první sprejovaný graffiti, a to nápis TOGETHER. :)
Skoro všichni jsme byli absolutním začátečníky, až na Italy. Graffiti je jejich životní styl a věnují se tomu už pěkně dlouho, takže jsem se doopravdy měli co přiučit. Společně neboli together jsme to zvládli a náš úspěch zpečetila návštěva francouzského novináře, který s námi udělal interview, nějaké ty fotky a napsal o celém projektu článek. Někteří z nás se pokusili naučit kreslit portréty a jiní se přihlásili do „Dance workshopu“, kde nám Jennys sestavila skvělou, ale o to obtížnější choreografii. Celé číslo jsme pak nakonec předvedli poslední večer.
Na každém kroku jste mohli slyšet muziku, a to především Hip Hop, Rap, RnB, Reggae a Ska. Graffiti jsme sprejovali ještě jednou, ale to už jen v menších skupinách. Nejvíce jsme se spřátelili asi s Lotyši. Celou dobu tam ale panovala přátelská atmosféra a dobrá nálada. Poslední den byl trochu chaotický co se týkalo organizace našeho odjezdu, ale i to se zvládlo a my jsme nakonec spokojení, se spousty nových zážitků a zkušeností vrátili do Česka. :)