Dvěma nejznámějšími ulicemi Manhattanu jsou nejspíš Pátá Avenue a Broadway. Obě už známe velice dobře z předchozích dvou návštěv New Yorku, ale i tentokrát nás naše kroky zavedly do těchto míst, a to hned několikrát.
Po nedělním toulání se Central Parkem jsme si to namířili na "Pátou", a naší první zastávkou bylo Rockefeller Centre. I tady se opět bruslilo, i tady jsme se museli poněkud zaklonit, abychom viděli vrchol mrakodrapu.
Minule jsme uvažovali o tom, že namísto Empiru vyjedeme nahoru u Rockefellera a že právě odsud se rozhlédneme na celý New York. Nakonec jsme se spokojili jen s kávou u televizních studií. Letos jsme se před Rockefellerem zdrželi jen krátce, o něco více času jsme asi strávili v Lego shopu.
Minule jsme uvažovali o tom, že namísto Empiru vyjedeme nahoru u Rockefellera a že právě odsud se rozhlédneme na celý New York. Nakonec jsme se spokojili jen s kávou u televizních studií. Letos jsme se před Rockefellerem zdrželi jen krátce, o něco více času jsme asi strávili v Lego shopu.
Na Páté se nachází i kdysi nejvyšší budova New Yorku, Empire State Building. Výhled z 82.patra si určitě Katka, ale i Aneta, Lucka nebo Nikol pamatují. Když se procházíte pod takovýmito mrakodrapy, je docela snadné je přehlídnout. Dole, z ulice vše vypadá jinak a rychle si zvyknete.
Empire nás tentokrát moc nelákal, a tak jsme pokračovali dále po Páté směrem na Dolní Manhattan. Nedaleko od Empiru určitě každého upoutá budova nazývaná "žehlička", která se nachází na Madison Square. Až sem jsme na naší nedělní procházce došli, po několika kilometrech chůze už nás ale začaly bolet nohy, a tak jsme se (po malém občerstvení v americkém "low cost" anebo chcete-li "second hand" fast foodu zvaném McDonald´s rozhodli nasednout na metro a přejet k trajektu na Staten Island. Plán byl jasný, vidět Sochu svobody alespoň z lodi, a pokud možno při západu Slunce. První část našeho plánu se podařilo splnit, ta druhá už nás minula o pár minut, alespoň jsme s Katkou zavzpomínali na rok 2012 a naše tehdejší fotky při sunsetu.
Staten Island je jednou z pěti čtvrtí New Yorku, těmi dalšími jsou Manhattan, Queens, Brooklyn a Bronx. Trajekt mezi Manhattanem a Staten Islandem byl v ceně naší týdenní jízdenky, takže proč se nepodívat i do jiných částí New Yorku, že?
Měl jsem už možnost poznat cestování v mnoha městech a velkoměstech v různých částech světa. Mám rád londýnské metro i jejich double-deckery, také v Tokiu nebo Madridu nebylo těžké se orientovat, zatímco Paříž a jeho dálkové přesuny mezi jednotlivými linkami přímo nesnáším.
Metro v New Yorku, pokud jde o pohodlí cestování, bych zařadil mezi lepší průměr. Cena týdenní jízdenky je více než komfortní, 31 dolarů opravdu není závratná částka a dostanete se téměř kamkoliv. Interiéry se liší podle stanic, některé vypadají docela hezky, jinde je to poněkud depresívní pohled a cítíte se, jako byste byli někde v železárnách. Letos jsme vyzkoušeli i jednu cestu autobusem, a to se s Londýnem nedá srovnat ani náhodou. V Americe je asi zvykem přesouvat se z místa na místo autem, taxíkem anebo metrem, zatímco autobusy jsou vyhraženy nižší společenské třídě. Vyzkoušeli jsme si večerní cestu z jižního Manhattanu až k nám, na Riverside, ale jen jednou a dost...Stačilo.


Žádné komentáře:
Okomentovat