EUROTEAM (HAVÍŘOV, CZECH REPUBLIC): Lucembursko

ON THE WAY TO YOUTH ENTERPRENEURSHIP

Camp z programu Mládež v akci se uskutečnil ve dnech od 2.-8.června 2008 ve městě Diekirch v Lucembursku

Účastníci: Lucembursko, Itálie, Estonsko, Lotyšsko, Francie, Nizozemí, Polsko a Česká republika.

z ČR – Lucie Kučová, Lucie Wojdylová, Veronika Hamplová, David Herdzina (3.E) Tereza Maslonková (2.E) + Filip Olšok (Gymnázium Karviná) a Jan Jirkovský (čerstvý maturant z Prahy)

Je tady neděle, 9 hodin ráno, a už stojíme na nádraží v Karviné. Čeká nás dlouhá cesta. V Praze k nám přistoupil poslední člen naší výpravy Honza (kterému nikdo neřekl jinak než Jesus). Na druhý den ráno jsme byli konečně na místě. První po příjezdu se nám líbil čistý vzduch a příroda a jako druhé byl náramný kopec, který nás dělil od vytouženého spánku. Odpoledne přijeli ostatní a nás čekal seznamovací den. Hlavně jsme poznali personál který se o nás skvěle staral. Hlavně teda Carmen (Španělsko), BRUNEL (Belgie), Ernando (Černá Hora), Natalia (Makedonie). Zajímavé bylo, jak jste si už jistě všimli, že jsou také z různých států a proto se mezi sebou dorozumívali hlavně anglicky.Večer si každý stát připravil stůl s jídlem. My jsme dovezli: Becherovku, piva, lázeňské oplatky, bonbóny, brambůrky, oplatky, kofolu...). Na konci večera mě čekala ještě bojovka, protože Brunel nám rád kradl boty, a proto jsme běhali po tmě kolem chaty (ještě že jsem měla to pojištění). Další den už probíhal program, který vždy začínal energizerem. Potom následovalo reflection – napsat co jsme se za minulý den naučili. Potom si každý z nás vylosoval jednoho člověka, který se stal na celou dobu jeho secret friend. Znamenalo to, že jsme každý měl svou obálku do které jsme mu měli házet dopisy nebo sladkosti a chovat se k němu hezky, ale tak aby to nepoznal. A je tady středa, pro nás velký den, měli jsme službu v kuchyni (to nám náramně vyšlo, protože se pokazila myčka) + jsme pro 40 lidí dělali bramboráky. Po připravení večeře se nám dostalo zkonstatování, že s Luckou vypadáme hrozně. Ani jsme se nedivily. Zpocené, ne právě voňavé a mastné od oleje. Každý stát měl za úkol připravit pro ostatní večeři. Italové nám udělali špagety, Poláci smaženou kaši a Estonky kuře. Všem to ale velmi chutnalo. Další den nás čekal výlet do Lucembourgu. Díky Verčině noze se nám Ernando nabídl, že nás sveze autem (ostatní museli vlakem). Viděli jsme spoustu pěkných památek a pro mě a Lucku nezapomenutelný a nedoceněný přístroj: FOTO BUDKU :-) Po 15 minutách našeho snažení jsme se konečně vyfotily. Kdyby nás tak dříve napadlo, že si jazyk této mašinky můžeme přepnout podle svoji potřeby nemusely bychom tam 15 minut přemýšlet, co na nás ta slečna mluví francouzsky. Po návratu z Lucemburku nás čekal náš cultural evening. Připravili jsme si 2 prezentace (ČR a Karviná) které s nadšením odvykládal Filip, hry u kterých byla legrace, ale jen do té doby kdy se podařilo Evě (Estonsko) shodit na zem notebook od Konstantina (Holandsko) a ostatní jsme učili polku. Další dny probíhaly v pohodě. Učili jsme se: mandalu (což bylo velmi zajímavé, ale nechtěla bych uklízet ten nepořádek), salsu, ve skupinách jsme probírali, zda je lepší formální nebo neformální učení nebo co si představujeme pod pojmem podnikavost a nechyběla diskuze o našich organizacích. My jsme samozřejmě prezentovali euroteam. Poslední den jsme se rozdělili do 3 skupin: Foto (měli za úkol nafotit vlajky států), Video (natáčet při programu) a Newsletter (ankety, komiksy, klady a zápory, rozhovory ..). Všechny dopadly skvěle. Na večer jsem si vzala na starost energizer. Nejdřív jsem hambalu naučila holky a pak jsme tento tanec naučily i ostatní. Potom mohla konečně začít rozlučka.